Co způsobuje pocit hladu?

Závisí hlad především na hormonální soustavě, či je více spojen s nervovým systémem? Jaké receptory na nedostatek hladu reagují? A jak to, že i naprosto vychrtlý člověk může jíst tak hodně, pořád být hladový a přitom si zachovávat minimální množství tělesného tuku?

Mohlo by se jednat o základní zvířecí instinkt, ale není tomu tak. Hlad je velice složitý tělesný proces.

Zatímco pocit hladu a sytosti je detekován v oblasti mezimozku, přesněji v hypotalamu, skutečný pocit hladu a sytosti se vytváří v našem žaludku. Jakési smrštění žaludku, které pociťujeme po zmeškání oběda nebo večeře, je řízeno složitým nervstvem a hormony, které spojují mozek a trávící orgány.

Podle slov předních odborníků na hormonální soustavu z university v australském městě Adelaide jsou do uspokojování našeho hladu zapojeny složité reakce. A to jak při hledání jídla, tak i při samotné konzumaci.

Existuje nejen smyslové vnímání hladu z oblasti žaludku samo o sobě, ale také i pocity způsobné hormony, jenž působí jako chemičtí poslové k reakcím, které „vyrobí" pocit hladu a motivují tak tělo.

Například je naprosto zbytečné být hladový, sedět někde v koutě a přemýšlet o tom. Musíte být motivován. Má to být reakce, která pohání motivační chování k tomu, abyste šli ven a něco ulovili.

Jedním z těchto hormonů hladu je ghrelin, který se vytváří v žaludku a říká mozku, kdy je čas jíst. Hodně ghrelinu produkuje prázdný žaludek. Když se jeho úroveň zvýší, naše chuť k jídlu vzroste také.

Nejdříve pocítíte hlad a pak začnete jíst. V ten moment se stane spousta věcí. Pocit chuti v ústech spustí receptory na povrchu a ve spodní části jazyka, které pošlou signál do mozku říct zbytku těla, že je jídlo na cestě. Tělo se připraví na zásilku. Jídlo vstoupí do žaludku a expanduje. A jak si tak užíváme pocit uspokojení, žaludek se již připravuje na další dodávku jídla a tekutin.

Pokud je přítomno hodně tuků a to zejména v tenkém střevě, žaludek se vyprazdňuje pomaleji, aby cestou střevy umožnil vstřebání co nejvíce živin.

Pocit sytosti a uspokojení hladu je výsledek roztažení žaludku, absorbování živin do krve a produkcí hormonů v žaludku.

Hormony ve střevech koordinují využití potravin pro energetické účely a pro uskladnění. A případně posílají zprávy receptorům informující mozek a současné existenci dostatku energie.

Existují receptory pro různé druhy živiny. Existuje receptor cukru a receptor tuku. Jestliže sníte cukr a žádný tuk, do krve dostanete velkou dávku cukru, ale žaludek bude brzo prázdný. Když přidáte tuk k cukru, žaludek se tak rychle nevyprázdní a jednorázová dávka cukru nebude tak obrovská.

V rámci tohoto základního systému hladu a sytosti působí hormonální mechanismus, který sleduje úroveň tuku.

Tukové buňky iniciují produkci hormonu, kterému se říká leptin. Ten informuje mozek o tom, kolik tuku je v těle. Takže teoreticky, kdybyste dali obéznímu člověku injekci leptinu, mohli byste oklamat mozek, aby si myslel, že má dostatek jídla. To bohužel ale není možné, neboť leptin v těle funguje i opačným způsobem. A to tak, že ho chrání před snižováním množství tělesného tuku.

V našem těle jsou zakódovány návyky z dob, kdy jsme se ještě procházeli s kyjem po jeskyni. Takže pokud se sníží energie, leptin klesne, všechny tyto mechanismy v mozku začnou působit a řeknou: „Stav nouze, potřebujme jídlo, jdi lovit!"

Čas jídel se tehdy nedělil na snídani, oběd a večeři. Ale pouze na období, kdy jídlo bylo a kdy zase nebylo. Tělo se vyvíjelo k zásobování se tukem. Ale dnes se naše potravinová situace změnila z nejisté honičky za mamutem na kuřecí křidýlko s pikantní omáčkou.

To je důvod, proč celá moderní civilizace tloustne. Okolo 70 % obezity je dědičných, schopnost skladovat tuk je prostě zakódovaná v našich genech.

Tak co tedy lidé, kteří zůstávají hubení bez ohledu na to, kolik a co jedí a jak moc se pohybují?

Tito lidé spálí hodně energie a žádnou si neukládají. Veškerou energii prostě spálí. Jsou to pravděpodobně lidé, kteří by původně měli výrazně snížené šance na přežití.

Co způsobuje pocit hladu? patří do témat

Adresář

Diskutujte na téma Nemoci trávicího ústrojí

Píšeme jinde


Zdravě.cz na Facebooku